Male Aerovky jsou legendou nasi automobilove historie. Po letech miri zpet domu. Do mist, kde je letecka tovarna Aero vyrabela v l. 1929 - 45 jako doplnkovy program. Krome typicke ochranne znamky a libivych karoserii mely aerovky jeste mnoho jinych kouzel.

Povi nam o nich syn majitele a zakladatele podniku pan Vladimir Kabes.

?         Jednim z nasich hlavnich zakazniku byla obec trampu. Trampove jezdili vetsinou vlakem, na motocyklech a v nejlepsich pripadech na "sajdkarech". Aerovka mela tenkrat cenu 18 000 korun.

1-valec o obsahu 500 ccm byl v r. 1929 nabidnut za cenu motocyklu se "sajdkarou". Automobil patril do kategorie vozitek, ale na rozdil od mnoha jinych vozitek se jako automobil choval a tak i vypadal.

Krome vyhodne ceny se na prodeji podilela i ucinna propagace. Aero melo za prvni republiky pravdepodobne nejlepsi obchodni politiku ze vsech automobilek u nas. Zeleznice se soudily s Aerovkou o tom, jestli je mozno inzerovat pretrzeny zeleznicni listek, ze automobil je lepsi nezli zeleznicni doprava.

Aerovaci nalozili soudni senat do aut a na ceste mezi Prahou a Bratislavou podali dukaz, ze auto je rychlejsi nez vlak.

?         Dukaz byl podan a ten soud jsme vyhrali.

Stejne razantne bylo uvadeno do praxe heslo: "Maly vuz pro velke cesty!" Bohumil Turek ujel mezi Prahou a Brnem 30 000 km ve 30 dnech a proslule jizdy zurnalisty a cestovatele F. A. Elstnera a Modreho tymu sirily jmeno aerovek do sveta.

 

 

"Start tymu provede nejslavnejsi ceskoslovenska zavodnice pani Eliska Junkova... Modra stuha je prestrizena ve dvi. Stastnou cestu a dobry navrat Modremu tymu!" 

?        Modra - byla barva aerovek. Elstner prisel k nam do klubu, on byl podnikavej, a nacapal nas tam - blbe holky. Ridic jsem byla jenom ja a Ela Savikova. Ve vecernich satech jsme reprezentovaly. Copak tam nekdo vedel - co je Ceskoslovensko? Kdyz se tam objevi baby, a ja se vam priznam, my byly tenkrat hezky holky, tak to byla reklama.

Nejen spanile jizdy do dalekych zemi, ale i vitezstvi v mnoha zavodech svedcila o kvalite letecke vyroby, ktera se prenasela i do produkce automobilu.

?         Kdyz ted vidim souteze vozu na asfaltovych cestach, v krasnych zatackach... To si nedovedu predstavit. To neni kumst. Ale jak by jezdili na rozbitych cestach, zatacky opacne klopene... Kdyz jste nekoho predjizdela, tak jste mu rozbila kamenem sklo.

Skvele organizovany Aero Car Club udrzoval zakazniky verne znacce a tak spolu se zlepsujici se socialni situaci mohla tovarna rozsirovat vyrobu.

V r. 1934 vznikla cela nova typova rada Aero 30 a pozdejsi Aero 50 byl jiz pomerne velky vuz s pohonem prednich kol.

?         Aerovka byla nadherna fabrika. Moderni. Auta se delala v halach a urednictvo melo svoje kancelare. Take sve budovy. To byly budovy! Jan Bata tu byl jednou na navsteve a Aerovka se mu nelibila. Rikal: Co to je za podnik? Ten majitel tady kazdeho zamestnance zna, kazdemu tyka... To neni poradny provoz, to je takova "po domacku" tovarna. Vubec se mu to nelibilo.

Nalet na konci valky a promena spolecenskeho systemu zasahly nicive i do zivota Aerovky. V Rudem pravu se objevil clanek: Jak je to mozne, ze zamestnanci tovarny Aero porad drzi s sefem, kdyz vykoristovatel tady nema co pohledavat!

Je na case, aby se Aerovka probudila a tohoto zbytecneho prezitku se zbavila.

?         Muj otec si to rano precetl, vzal si vsechny veci z psaciho stolu a odjel. Uz se sem nikdy nevratil.

Na podzim r. 1945 byl podnik zestatnen a v ramci nove, statem rizene koncepce hospodarstvi byla vyroba automobilu v tovarne Aero ukoncena. Legendarni "cililinky" jsou vsak pro svou spolehlivost, libivost a jednoduchost popularni dodnes