Když se v lednu 1953 objevila koncepční studie XP-122 na automobilové show Motorama v hotelu Waldorf Astoria, bylo již ve vedení General Motors rozhodnuto o výrobě ekonomicky dostupného sportovního vozu Chevrolet Corvette, jenž se postupem času stal živoucí legendou. Zájem, jaký projekt XP-122 vzbudil, byl dalším důkazem, že tehdy nastíněná cesta byla správná. I když se během let záměry marketingového oddělení posunuly od orientace na spíše mladší zákazníky směrem k bohatým sběratelům, entusiastům a vyznavačům tzv. muscle cars, Corvette vstupuje do 21. století stále v plné síle a kráse a s více než miliónem vyrobených kusů za necelých padesát let své existence.

První model Corvette, se objevil ve výrobě nedlouho po Motorama show, 30. června 1953 v továrně Chevroletu ve městě Flint ve státě Michigan a jednalo se v podstatě o kusovou ruční práci. Byl s konceptem XP-122 v podstatě totožný, tudíž se produkce mohla rozběhnout velmi rychle. Napomohla tomu i skutečnost, že některé díly karosérie byly ze sklolaminátu, což umožnilo uvést do výroby omezenou sérii za nižších výrobních nákladů. Plánem automobilky však bylo v budoucnu vyrábět vozy s klasickou plechovou karosérií. Přední maska měla výrazný elipsovitý tvar, světlomety byly zapuštěné do blatníků, naopak zadní vystupovaly nad úroveň zadních blatníků. Celkově vůz vzbuzoval (na svou dobu) dojem lehkosti a jeho zaoblené, jemné tvary také nadčasovosti. V prvních letech byl jedinou vyráběnou verzí dvoudveřový dvousedadlový roadster s řadovým šestiválcovým motorem o zdvihovém objemu 3,9 litru. Motor měl kompresní poměr 8,0:1 a výkon 150 k při 4.200 otáčkách. Byl vybaven třemi karburátory Carter Type YH Model 2066S (později také 2055S). 
Vybavení interiéru bylo na svou dobu rovněž pokrokové. Volič automatické převodovky byl umístěn na podlaze a na přístrojové desce bylo široké spektrum ovladač? a kontrolek. Na přání bylo možné vůz dovybavit rádiem ($145,15) a vyhříváním ($91). Svou cenou $3.498 předstihl Corvette v té době nejluxusnější coupé značky Chevrolet, Bel Air, o 1.300 dolarů. Modelu 53 Corvette se prodalo 200 kusů v jediné barvě, bílé.
 

Pod sériovým kódem E2934 pokračovala výroba vozů modelu ‘54 Corvette oproti roku 1953 v podstatě bez exteriérových změn. Cena mírně vzrostla na 3.523 dolarů a koncem roku se díky nové vačkové hřídeli podařilo zvýšit výkon motoru o 5 k. K zásadnějším změnám došlo dále pod kapotou, kde byl nahrazen původní startér novým, lépe vyhovujícím a došlo i na vzduchové filtry. K bílé barvě přibyla modrá Pennant, červená Sportsman a černá. Výbava na přání se rozšířila o ostřikovač předního skla a kontrolku zatažení ruční brzdy. A co jízdní výkony? Se silou o pět „koní“ vyšší než o rok dříve dosahovaly vozy Chevrolet Corvette 60 mil v hodině (asi 96 km/h) za 11 sekund. Výroba vykázala 3.640 jednotek.
 

Kdeže loňské sněhy jsou. Nejčastěji byla vytýkána u Corvette absence výkonného osmiválce. To je však od modelového roku minulost, o kterou se postaral šéf vývojového týmu Zora Arkus-Duntov. Nasazení vidlicového osmiválce byl okamžitý hit a téměř všechny vyrobené vozy byly právě tímto motorem poháněny. Jednalo se o motor V8 4,3 OHV, jenž dosahoval výkonu 195 k při 5.000 otáčkách. Se čtyřhrdlovým karburátorem Rochester dokázal dostat 1.228 kg těžký Corvette do rychlosti 60 mph (96 km/h) za 8,7 sekundy. Zákazníci za něj připláceli 135 dolarů, v nabídce se objevila rovněž přímo řazená převodovka, ovšem pouze k osmiválci. Vůz zůstal z vnějšku bez výraznějších změn, V8 verze dostaly na přední blatníky nápisy CheVrolet se zvýrazněným a V v imitaci zlaté barvy. Barevná škála byla zpestřena o červenou Gypsy se zlatými lemy. Produkce dosáhla pouhých sedmi stovek kusů, změna byla ve vzduchu. Zajímavostí je, že výrobce po zklamání z prodejů Corvette uvažoval o ukončení produkce. Názor změnilo představenstvo až poté, co Ford představil svůj Thunderbird v Detroitu roku 1954.
 

Pro první designovou obměnu se Chevrolet rozhodl v modelovém roce 1956. Snad jediné, co zůstalo stejné byla mřížka chladiče a přístrojová deska. Corvette má od nyní nová přední světla, která už nejsou zapuštěna v blatnících, dnes již legendární boční prolisy s chromovaným lemem a zadní lampy integrované do zadních blatníků. Navíc se objevily kliky dveří a stahovací boční okna, která mohla být za 60 dolarů i elektricky ovládaná. Nově byla v nabídce také elektrická skládací střecha nebo hardtop. Chevrolet Corvette se stal prvním automobilem, do kterého bylo montováno tranzistorové rádio. Jediný motor, který byl k dispozici, byl small-block V8 4,3 ve třech výkonnostních variantách. Nejslabší byla verze s 210 k, s níž Corvette dosáhl stokilometrové rychlosti za téměř 8 vteřin. Silnější, produkující 225 k, dopravila do stejné rychlosti vůz za 7,3 vteřiny a nejrychleji to dokázal osmiválec s 240 k, a to pod 7 vteřin. Vždy se jednalo o kombinaci s dvojitým čtyřhrdlovým karburátorem a standardní třístupňovou mechanickou převodovkou. Kdo však toužil po automatice, ten si mohl Powerglide za 175 dolarů pořídit. Jízdní výkony zřejmě zákazníkům učarovaly, a tak si Corvette modelu 1956 koupilo tři a půl tisíce zákazníků.
 

Změny se tentokrát odehrály převážně pod kapotou. Revoluční událostí bylo použití vstřikování paliva a zvýšení obsahu válců, díky nimž se poprvé podařilo vyrovnat poměr mezi počtem koňských sil (hp) a kubických palců zdvihového objemu (cui). Nejvýkonnější varianta čtyřlitrového osmiválce (283 cui) totiž dosahovala výkonu 283 k. Výčet variant osmiválcového motoru tímto však nekončí, ale pokračuje směrem dolů, na variantu s 250 k. Rovněž karburátorové verze zůstaly. Základní výbava se rozrostla o zdvojený výfuk, anatomická sedadla s vinylovým potahem, trojramenný volant, elektrické hodiny a otáčkoměr. Za 750 dolarů bylo možno získat tzv. heavy-duty sportovní nastavení podvozku, který se vyznačoval především lepší brzdovou soustavou s přívody studeného vzduchu a lepšími tlumiči. V testech opět dosáhl Corvette s nejvýkonnějším  motorem lepších výsledků, 100 km/h pokořil za pouhých 5,7 sekund, přičemž dosahuje nejvyšší rychlosti 212 km/h. Vozům Corvette se dařilo i v soutěžích a tak se podařilo vzbudit ještě větší zájem ze strany zákazníků a produkce se téměř zdvojnásobila. 
 

Po dvou letech dochází k dalším exteriérovým změnám. Dvojice předních světlometů byla doplněna o další pár a blatníky o stříbrné pruhy umístěné na jejich vrcholu. Aby se kabát Corvette třpytil více, dostal tři vodorovné proužky do prolisů v předních blatnících a dva vertikální na víko kufru. Rovněž interiér doznal významných úprav. Ukazatele v palubní desce byly soustředěny dohromady a přibyla středová konzole. Co se pohonných jednotek týče, došlo pouze ke zvýšení výkonu u nejslabší a nejsilnější verze. Nyní vykazuje Corvette až 290 k. Rok 1985 byl v mnoha ohledech zlomový. Poprvé se podařilo vystoupit z červených čísel a výroba Corvette se stala rentabilní, Chevrolet ukončil přípravu továrních vozů pro závody. Posledním byl známý závod Sebring Grand Prix, kterého se zúčastnily dva vozy.
 

Design byl jemně upraven, zmizely falešné průduchy v kapotě a pár lemů na kufru. Stejně tak si designéři pohráli s přístrojovou deskou a přidali nový otáčkoměr, rádio za 149 dolarů mělo vyhledávání stanic podle intenzity signálu. Volič automatické převodovky ve tvaru písmene T byl jedním z mnoha prvenství Corvette. Sportovní model si upevňoval svou prestiž a počet vyrobených kusů stále stoupal. Za základní cenu $ 3.870 se prodalo 9.670 vozů.

Chevrolet Corvette se dostal do televize. V televizní show Route 66 byl k vidění ’60 Corvette se dvěma mladíky projíždějícími Státy a hledajícími dobrodružství. Lze si přát lepší reklamu? Na ní  dalo v roce 1960 již přes 10.000 zákazníků. Jízdní vlastnosti zlepšil nový stabilizátor na zadní nápravě, ruku v ruce se zvýšením výkonu nejsilnějšího motoru, vrchol nabídky tvořila varianta s 315 k. Za $3872 bylo možno získat Corvette s otáčkoměrem, dvojitým výfukem, koberečky, zpětným zrcátkem a elektrickými hodinami. Zákazníci si mohli vybrat ze tří barev střechy, černé, bílé a modré. V hlavě Billa Mitchela se začala rodit myšlenka na supersportovní Corvette Shark.
 

Skončila éra „ostrozubých“ Corvette. Chromované sloupce v předním "grilu" se vytratily a nahradila je decentní mřížka. Také zadní zapuštěné světlomety jsou pryč a místo nich jsou tu dva páry kulatých světel, které známe i z pozdějších modelů a staly se obchodní značkou Corvette. Tato záď dostala přezdívku „kachní ocas“. Konstruktérům se podařilo zmenšit objem tunelu pro kardanový hřídel, čímž se vnitřní prostor uvnitř vozu zvětšil o 20%. Produkce zaútočila na hranici 11.000 kusů a cena rovněž se přiblížila hranici 4.000 dolarů.
 

Známý prolis na blatnících, přesahující až do dveří zmizel. Corvette byla zase o poznání zajímavější, mřížka chladiče ztratila chrom a stala se kontrastně černou, oproti silnému chromovanému okraji. To nejdůležitější je ovšem srdce Corvette. Jeho objem byl zvýšen na 5.400 ccm a síla až na 360 k. Mimo nejvýkonnější verzi se zvýšily hodnoty i u všech ostatních, přičemž dvojité karburátory nahradily jednoduché, opět čtyřhrdlové AFB. Standardní nabídku doplnily bezpečnostní pásy. V roce 1962 přišel čas na splnění přání vývojářů Corvette. Výroba stoupla o 40% a továrna jela na dvě směny. Tím se uzavřela kapitola první generace amerického snu, Chevrolet Corvette.