Historie automobilky Jawa

Autor: i-magazin.cz <info(at)i-magazin.cz>, Téma: Historie automobilek, Vydáno dne: 14. 05. 2006

Značka JAWA je v povědomí motoristů spjata především s výrobou motocyklů. Zakladatel firmy, ing. František Janeček, zahájil jejich výrobu v r. 1929, kdy koupil licenci německé továrny na motocykly Wonderer. Spojením obou jmen vznikla zkratka JAWA.

Podnikatelský úspěch umožnil ing. Janečkovi zareagovat na stoupající zájem o malé vozy. R. 1934 se na našich silnicích objevil licenčně vyráběný vůz DKW pod označením JAWA 700. 2-dobým, kapalinou chlazeným 2-válcem o výkonu 14,7 kWatt.

Klikni pro velký obrázek...

Všichni zazlívali panu inženýrovi Janečkovi, že koupil nevhodnou licenci, ale on nekoupil jenom licenci, on koupil výbavu dílen, stroje a i náhradní díly. Tím si uvolnil ruce na to, že se mohl věnovat svému vozidlu, čistě jawskému vozidlu. To byla JAWA Minor 1.

Klikni pro velký obrázek...

V r. 1937 nahradilo licenční JAWU 700 vozidlo vlastní moderní konstrukce JAWA 600. Ještě před zahájením sériové výroby se vůz představil v soutě_i Vedoucí státy Malé dohody. Získal první místo v kategorii vojenských vozidel a byl třetí v absolutní klasifikaci. Tento výsledek měl obrovskou odezvu na veřejnosti.

Limuzíny kupovaly různé podniky, protože byl levný provoz, byl levný nákup. To asi prosadil výrobce, že se tímto uvedl na trh. JAWU Minor poháněl 2-dobý 2-válec o výkonu 14,4 kWatt. Vůz s pohonem předních kol dodávala továrna s celou řadou karosérií.

Všechny měly smíšenou konstrukci. Základ tvořila kostra z tvrdého dřeva potažena ocelovým plechem. Nejrozšířenějším provedením byl 4-sedadlový uzavřený Tudor. Nejelegantnějším 2-sedadlový roadster. Vůz dosahoval nejvyšší rychlosti 90 km/hod. při spotřebě 7 l směsi benzínu s olejem.

Klikni pro velký obrázek...

Pan Janeček měl určitou politiku ve výrobě motocyklů i automobilů. Chtěl pokrýt nejnižší třídy zákazníků. Chtěl je podchytit. Nechtěl vyrábět luxusní vozy. Na to tady byly jiné podniky. Chtěl dělat ty nejjednodušší věci, které by si lidé mohli doma opravit sami.

Minor se v r. 1939 účastnil i slavné revue Monte Carlo. Motocyklový jezdec Antonín Vitnar vyhrál soutěž pohodlí. Téhož roku zvítězil 2-sedadlový roadster na mezinárodní výstavě v Bělehradě v soutěži elegance.

Dnes se díváme na 2-taktní motor jako na zastaralý. V té době byl 2-taktní motor na roveň 4-taktnímu motoru. Vůbec nebyla bariéra mezi cizinou a Československem. Výrobu Minorů ukončila 2. světová válka. V továrně zůstalo rozpracováno 8 500 motocyklů a 706 automobilů.

Mezi nimi i vojenský prototyp s pohonem všech 4 kol. Jímž JAWA reagovala na bezprostřední ohrožení republiky. JAWA byla nasazena do ranku opraven vojenských německých vozidel. Dělaly se pokusy s různými typy vozidel. Byl tam ležatý motor, boxer... Jako poslední vyšel Minor 2, která byla po válce základem Sirény, která se vyráběla v Polsku do 70. let.

Klikni pro velký obrázek...

Poválečná výroba se přesunula do leteckých závodů. S vozem AERO Minor projel cestovatel a novinář F. A. Elstner napříč Saharou a denním průměrem 426 km vytvořil rychlostní rekord, který odolával několik desetiletí.

2-místný AERO Minor Sport z r. 1949 byl jedním z nejúspěšnějších československých sportovních vozů všech dob. V prvním poválečném ročníku 24 hodinového závodu Le Mans v konkurenci 49 vozů nejslavnějších značek startovaly i dva československé 2-válce. O 24 hod. později, 26. června 1949 projelo cílem jen 19 vozů. Mezi nimi oba Minory. Posádka vytvořila nový rekord své třídy a v celkové klasifikaci obsadila 2. místo.

Minor tehdy ujel 2 392 km, v průměru 99,6 km/hod. Výsledek v Le Mans byl triumfem našeho automobilového průmyslu.

Klikni pro velký obrázek...

Dva vozy na startu, dva v cíli. Žádná jiná značka se nemohla pochlubit takovým úspěchem.

Příští rok Minory své vítězství ve třídě obhájily, ale už ne s československou posádkou. Jak jinak, než z politických důvodů.

Nad Minory se už stahovaly mraky. Vznikl ještě prototyp Minoru 3 s moderní celokovovou karosérií, ale výroba byla v r. 1951 zastavena. Během studené války vzrostly požadavky na výrobu letadel natolik, že pro automobily už nezbyly kapacity. Na další sériový vůz s pohonem předních kol si musel československý průmysl počkat téměř 40 let.