Malá česká obec Velké Popovice, ležící nedaleko od Prahy, je připomínána od XIV. století. První oficiální zpráva o popovickém pivovaru pochází z poloviny XVI. století, kdy Popovice vlastnili Hysrlové z Chodů a již zde je zmínka o vynikajícím pivu.

Po neklidných dobách třicetileté války přešlo vlastnictví Popovic ze světské správy pod správu církevní. Nejdříve patřily strahovskému klášteru a v poslední třetině XVII. století přešel statek do vlastnictví benediktinského kláštera U svatého Mikuláše na Starém Městě pražském. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 získal statek v dražbě c. k. major Bedřich ze Schiedburgů a po několika dalších majitelích roku 1870 popovické panství koupil František Ringhoffer, starosta Smíchova a zakladatel světoznámých průmyslových závodů. Postavil zde zcela nový pivovar, který vybavil špičkovou moderní technologií pocházející většinou z vlastních továren. Rok 1874, kdy byla uvařena první várka piva, je základním datem novodobé historie Velkopopovického Kozla, jehož známý emblém vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinství, kterého se mu v Popovicích dostalo a kde se zdržel podstatně déle, než původně předpokládal. Už v roce 1875 bylo vystaveno (tj. uvařeno a prodáno) 18 000 hl piva. V roce 1902, poté co pivovar prošel rozsáhlou přestavbou, vystoupil výstav na 90 000 hl. První světová válka vysoké tempo rozvoje popovického pivovaru sice poněkud zbrzdila, ale zanedlouho po válce se Kozel vrátil na svou původní pozici a jeho obliba a žádanost dále vzrůstala. Tento příznivý vývoj byl přerušen zabráním Sudet a následnou okupací, čímž pivovar ztratil možnost přístupu k značnému množství surovinových zásob a zároveň celé Ringhofferovy závody přišly o několik důležitých koncernových podniků. Po roce 1945 se pivovar stal národním podnikem a v dalších letech byl začleňován do několika výrobně organizačních celků. Díky tradici a soudržnosti zaměstnanců, pro které byla kvalita piva prestižní záležitostí, však Velkopopovický Kozel i v této době zůstal stále jedním z nejlepších a nejoblíbenějších českých piv. V roce 1991 získal pivovar samostatnost a v květnu 1992 se přeměnil na akciovou společnost se základním jměním 325 mil. Kč, které bylo později navýšeno na dnešních 625 mil. Kč. V roce 1994 bylo dosaženo rekordního výstavu 931.000 hl. V lednu 1995 získal v akciové společnosti Pivovar Velké Popovice rozhodující majetkový vliv Pivovar Radegast a.s. Tímto krokem se pivovar stal součástí třetí největší pivovarské skupiny v České republice s pětinovým podílem na domácím trhu. Více než 10% produkce Velkopopovického pivovaru tvoří export na Slovensko a Rusko a do skandinávských států, zejména do Finska a Švédska. Dodávky Velkopopovického Kozla směřují v neposlední řadě též do Spojených států amerických, kde v letech 1995, 1996, 1997 a 1999 Kozel získal zlaté medaile na PIVNÍM MISTROVSTVÍ SVĚTA v Chicagu v kategorii světlých piv plzeňského typu. Změny, které v pivovaru Velké Popovice probíhají, směřují jednoznačně k dalšímu zvyšování kvality piva i ke zlepšování služeb zákazníkovi. Kromě toho se zde dbá na historickou tradici (pivovar architektonicky patří mezi snad nejkrásnější pivovary a vůbec výrobní závody v celé České republice), ale rovněž je rozvíjena tradice být moderní. V květnu 1996 jako první pivovar v České republice Velkopopovický Kozel zavedl svoji stránku na celosvětové počítačové síti INTERNET a tímto okamžikem začal psát v kybernetické současnosti svoji novou kapitolu. V roce 1999 Velkopopopovický pivovar oslavil 125. výročí svého založení. V březnu roku 1999 byla potvrzena fúze Plzeňského Prazdroje, a.s. se společností Pivovar RADEGAST a.s. (majoritním vlastníkem akcií pivovaru Velké Popovice). Od října roku 1999 má společenství Plzeňského Prazdroje, Radegastu a Velkých Popovic nového vlastníka, Jihoafrické pivovary (South African Breweries, plc.).