Americký rodák Wilbur Gun pracoval jistou dobu ve své vlasti jako opravář šicich stro­jů Singer a pro zábavu zpival v operách. Roku 1897 se přestěhoval do Británie, kde v roce 1900 sestrojil svůj první automobil. K názvu podniku zvolil jméno řeky La­gonda, která protékala za jeho rodným domkem ve Springfieldu v ameriekém stá­tě Ohio.

Lagonda Motor Company nejprve vyráběla závodni auta a velké prestižni vo­zy pro zámožné zákazniky. Mezi vlastniky automobilu Lagonda patřil i ruský car Mi­kuláš II. Roku 1935 se společnost proslavi­la vitězstvim ve čtyřiadvacetihodinovém zá­vodě v Le Mans. V roce 1939 firmu posilil známý konstruktér W. O. Bentley, jenž na­vrhl znamenité pohonné jednotky, včetně vidlicového dvanáctiválce a šestiválcového motoru OHC. Tento druhý motor se vyráběl ještě mnoho let po válce. Lagonda patřila k nemnoha společnostem, které za války nezbohatly. V roce 1945 ji proto čekaly těžké časy, které v roce 1947 vyústily jejím prodejem. Davidu Brownovi, novému vlastniku společnosti, se podařilo podniku vdechnout nový život. Uvedeni vo­zu Lagonda 2,6 Litre (s motorem Bentley) přineslo v roce 1948 okamžitý úspěch. Tento automobil byl jednim z mála vozů s ne­závislým zavěšením přednich i zadnich kol a bezesporu prvnim anglickým autem s tou­to koncepci. Snaha redukovat zatiženi za­věšeni kol vedla k montáži zadnich brzd k diferenciálu. Tento způsob býval dosud vyhrazen závodnim vozům. Motor, jenž se uplatnil rovněž pod kapotou Aston Martin, měl zdvihový objem 2580 cm3 a maximálni výkon 78,0 kW pH 5000 ot./min. Řadící pá­kou se ovládala mechanická čtyřstupňová nebo polosamočinná převodovka Cotal. Je jen logické, že společnosti Aston Martin a Lagonda těsně spolupracovaly, neboť mě­ly stejného majitele. Lagonda proto v roce 1953 ziskala přístup k novému třílitrovému motoru, který byl zkonstruován v továrně Aston Martin. Tato pohonná jednotka poskytovala pod kapotou lagondy maximálni výkon 104,4 kW pH 5000 ot./min. a udile­la tomuto rodinnému vozu maximálni rych­lost přes 160 km/h. Lagonda 3 Litre měřila 4980 mm, a byla tak o 200 mm delší než jeji předchůdci. Rozvor náprav 2880 mm zůstal zachován. Vůz se nejprve dodá­val výhradně jako kupé. Později sortiment obohatil otevřený model a limuzina. Po ro­ce 1957 byla v prodeji jen čtyřdveřová limu­zina a v roce 1958 se David Brown rozhodl Lagonda přehodně stáhnout z trhu. Nová lagonda byla vystavena o tři ro­ky později. Šlo o Lagondu Rapide (1961) se samonosnou karoserii, vyrobenou podle ná­vrhu milánského designérskeho studia Touring. Pod kapotou vozu byl šestiválco­vý motor, který W. 0. Bentley zkonstruoval ještě před válkou. Zdvihový objem se však změnil na 3995 cm3. Maximálni výkon do­sahoval hodnoty 173,6 kW při 5000 ot./min. Vůz byl velmi drahý a vzhledem k vysoké ceně putoval jen k 55 zákaznikům. Roku 1964 byla jeho výroba zastavena. V roce 1969 se představil čtyřdveřový prototyp, při jehož konstrukci se uplatnil prodloužený podvozek Astonu Martin DBS. Do výroby byl zařazen roku 1976, ale vznikla jen ne­celá desitka těchto unikátů.