Přerov je starobylé město. Leží téměř uprostřed Moravy v úrodné nížině při dolním toku řeky Bečvy. Již ve starší době kamenné před dvaceti tisíci lety se v tomto prostoru usadili lovci mamutů, o čemž svědčí evropsky významný objev jejich tábořiště s bohatými archeologickými nálezy v Předmostí, které je místní část Přerova.

Tak jako v jiných českých městech se v Ústí n. L. vařilo pivo již v raném středověku. Původně měly právo vařit pivo jen domy ve vnitřním městě, a to ne všechny. Je známo, že v roce 1660 mělo toto právo v plném rozsahu 60 domů, později v letech 1725 a 1791 jich bylo 72. Až do roku 1792 se mezi oprávněnými domy losovalo, kdo bude vařit a používat přitom společných zařízení.

Malá česká obec Velké Popovice, ležící nedaleko od Prahy, je připomínána od XIV. století. První oficiální zpráva o popovickém pivovaru pochází z poloviny XVI. století, kdy Popovice vlastnili Hysrlové z Chodů a již zde je zmínka o vynikajícím pivu.

První zpráva o Svijanech pochází z roku 1345, obec tehdy patřila cisterciánskému klášteru v Mnichovì Hradišti. Od roku 1565 získal ves Jaroslav z Vartemberka, který zde vystavìl renesanční tvrz, ale již před tím, v roce 1564, je ve Svijanech uváděn pivovar. Byl součástí hospodářského zázemí a důvodem vaření piva a zakládání hospod bylo zvýšení finančního výnosu panství.

Historie a tradice pivovarnictví na severní Moravě sahá až k roku 1567, kdy byl založen pivovar Hukvaldy. V průběhu 17. a 18. století vzniklo mnoho malých městských pivovarů, až v 19. a počátkem 20. století vznikají větší závody, jako Ostravský, Přerovský nebo Karvinský pivovar, ze kterých bylo pivo rozváženo po celé oblasti.

Práva na vaření piva jsou v Náchodě již po staletí. Doba, kdy se pivo vařilo v měšťanských domech, byla ukončena rozhodnutím vybudovat městský pivovar.

Vaření piva má v Pardubicích staletou tradici a sahá až do počátku 14. století. K podstatně většímu rozvoji pivovarnictví dochází na přelomu 15. a 16. století, kdy se Pardubice staly sídlem nejbohatšího muže v zemi, Viléma z Pernštejna.

Koncem osmdesátých let 19. Století stál Adolf Josef kníže Schwarzenberg před otázkou, jak naložit s dosavadním starým pivovarem na velkostatku Toužetín, který bylo třeba buď velkým nákladem rekonstruovat nebo jeho provoz zastavit. Protože toužetínský pivovar ležel stranou od dopravních cest, rozhodl se Adolf Josef Schwarzenberg pro stavbu nového velkopivovaru na výhodně položeném místé, a to na vlastních pozemcích velkostatku Vršovice, v katastru obce Černice, ležících v blízkosti lounského nádraží.

Pivovar stojí na českém venkově, obklopen rybníky a hlubokými lesy. Vodu na výrobu piva bere z vlastních studní, které se nalézají až v srdci lesa a vodu dávají, co do chutě i čistoty, doslova ryzí. Od místních pěstitelů se kupuje prvotřídní ječmen, z něhož se ve sladovně vyrábí slad. Onu typickou vůni, kterou každý znalec lobkowiczkého moku zná, pak pivu dodává žatecký chmel. A nakonec se samozřejmě přidají tradičně vyšlechtěné kvasnice. Dozrálé a uleželé pivo se pak stáčí do sudů a lahví. Tak se to v lobkowiczkém pivovaru dělá už od 15. století.

Litovel je historickým moravským městem s bohatou pivovarskou tradicí. První zmínka o vaření piva je datována do roku 1291, kdy městu udělil král Václav II. právo mílové. Privilegium dávalo litovelským měšťanům monopolní právo na vaření a šenkování piva v okruhu jedné míle (asi 10 - 12 km). Pivo se ve středověku vařilo v právovárečných domech, v Litovli jich bylo 57.

Nejstarší písemná zpráva o jihlavském sladovnictví je patrně zmínka v městské knize z první poloviny 14. století.

Historie vaření piva v královském městě Uherský Brod má dlouholetou tradici, která sahá do středověku. Z historických pramenů se dozvídáme, že i nejznámější osobnost Uherskobrodska J. A. Komenský, který se narodil 28. 3. 1592, patřil do pivovarské rodiny, neboť Martin Komenský - otec J.A. Komenského, byl členem cechu pivovarníků v Uherském Brodě.

První písemná zmínka o pivovaru Černá Hora pochází z roku 1530, kdy panství Černou Horu vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorský z Boskovic. V jejich společné majetkové smlouvě z roku 1530 je zmínka o existenci panského pivovaru Černá Hora. Výslovně je však existence panského pivovaru Černá Hora doložena až o dvacet let později a to ke dni sv. Tří Králů roku 1550, kdy sestry Černohorské z Boskovic a v Černé Hoře prodávaly Černohorské panství svému strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích.  Tehdy statek zahrnoval i mimo jiné pivovar s mýtem.

V Čechách se vařilo dobré pivo od nepaměti. Proto když zakládal český král Přemysl Otakar II. roku 1265 město České Budějovice, neopomněl mu kromě jiných privilegií a výsad udělit i právo várečné. V následujících stoletích se českobudějovické pivo proslavilo svou kvalitou natolik, že mezi stálé odběratele patřili i císařské a královské dvory. Český král Ferdinand I. udělil dokonce v letech 1532 a 1547 městské radě v Českých Budějovicích pochvalu za zvlášť dobré pivo a poté jí nařídil, aby vyslala svého sládka s čeledí na císařský dvůr do Augsburgu, kde pro něj pak vařili císařské pivo. Také württemberský král si píše roku 1895 o pivo do Českých Budějovic.

Nejstarší dějiny Broumovska nejsou dostatečně známé. Broumovsko snad tvořilo součást dnešního polského Kladska, s nímž geograficky souvisí. Broumovsko daroval břevnovským benediktinům již Přemysl Otakar I. roku 1213. Broumov je však bezpečně doložen k roku 1256 v domácím klášterním zápise jako trhová ves.