Úsek IV C1: Nádraží Holešovice-Ládví

Autor: i-magazin.cz <info(at)i-magazin.cz>, Téma: Pražské metro, Zdroj: www.metroprojekt.cz, Vydáno dne: 14. 05. 2006

Vede ze stanice Nádraží Holešovice přes Kobyliské náměstí do stanice Ládví. Zahájení výstavby je v září roku 2000, zahájení provozu mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Ládví je plánováno koncem roku 2003, dokončení v roce 2004.

Tato část trasy překonává dvě přírodní překážky: řeku Vltavu a následně výškový rozdíl mezi vltavským údolím a náhorní plošinou, na které jsou rozmístěny velké sídlištní celky. Metro je páteřní komunikací systému MHD a proto je snahou, aby trasa byla vedena nejkratším směrem k lokalitám s největším obratem cestujících. Ty jsou dvě: Kobyliské náměstí a obchodní centrum Ládví. Zde jsou proto umístěny stanice. KOBYLISY - ražená jednolodní v hloubce kolem 30m se dvěma vestibuly vzdálenými od sebe přes 200m a LÁDVÍ - dočasně koncová, hloubená, s nástupištěm cca 7 m pod terénem a vestibulem umístěným přímo nad středem stanice.

 

Základní údaje charakterizující stavbu a její budoucí provoz
 
Stavební délka IV. provozního úseku trasy C - 1. části Nádraží Holešovice (mimo) - Ládví (včetně) 3981 m
Maximální spád 39,5 o/oo
Minimální poloměr směrového oblouku traťových kolejí 600 m
Minimální poloměr zakružovacího oblouku traťových kolejí 1000 m
Nejnižší bod trasy - podchod Vltavy 169,660 m n.m.
Nejvyšší bod trasy - stanice Ládví 281,620 m n.m.
Překonávaný výškový rozdíl 111,960 m
   
   
Počet stanic 2
Názvy stanic  
  • Kobylisy - ražená, jednolodní, ostrovní nástupiště, dva vestibuly
  • Ládví - hloubená, jeden vestibul, ostrovní nástupiště
Vzdálenost stanic  
  • Nádraží Holešovice - Kobylisy
  • Kobylisy - Ládví
2748 m
1140 m
Hloubka stanic (rozdíl mezi úrovní terénu a úrovní nástupiště)
  • Kobylisy
  • Ládví
31,5 m
7,35 m
   
 


 

Pro přechod Vltavy bylo zvoleno řešení, které, v tak velkém rozsahu bylo použito poprvé. Na trojském břehu byl v "suchém doku" vybetonován tubus jednokolejného traťového tunelu o délce 168 m a hmotnosti téměř 7000 tun a vysunut do předem vybagrované rýhy ve dně řeky. Pro druhý tunel se postup opakoval - vysunutí prvního bylo úspěšně realizováno na podzim 2001, vysunutí druhého proběhlo v letních měsících 2002. Řešení, které bylo navrženo ve spolupráci odborníků METROPROJEKTU, METROSTAVU a několika dalších konzultantů z řad našich i zahraničních odborníků vzbuzuje zasloužený obdiv odborné i laické veřejnosti. Jeho publikace na odborných sympóziích a konferencích (mj. i na Světovém tunelářském kongresu v Sydney v březnu 2002) se pravidelně stává předmětem velké pozornosti a rozsáhlých diskusí.

Přiložené obrázky ukazují princip technického řešení, fotografie a videoklipy jsou z realizace na podzim r. 2001 (tunel v suchém doku, "pokřtění" láhví sektu a průběh vysouvání - vzhledem k tomu, že tunel je celý pod vodou, lze jeho pohyb sledovat pouze podle "komínu" který slouží ke vstupu a větrání a "kříže" umístěného na čele tubusu, podle kterého se kontrolovala geometrická poloha).